Indiánské války (1540 - 1890)

Detailní popis produktu

Rok 1540 přinesl osudový obrat v  amerických dějinách. Velké indiánské války rozpoutal Francisco Vázquez de Coronado, když jeho výprava vstoupila na Velké pláně, a nastalo tak třistapadesát let trvající období bojů mezi bílým mužem a americkými Indiány.
Od té doby se mezi Spojenými státy a domorodými americkými Indiány odehrála řada bitev, při nichž byla prolita krev a ztraceny desítky tisíc životů na obou stranách. Bitva u Tippecanoe, bitva u Horseshoe Bend, všechny tři seminolské války a bitva u Little Big Horn patří k nejvýznamnějším střetům, jež vedly k poslednímu masakru – bitvě u potoka Wounded Knee, která navždy změnila americkou krajinu.

Tento unikátní dokument je navíc obohacen řadou bonusů – jedinečnými interaktivními časovými osami nejvýznamnějších historických událostí a životopisy význačných důstojníků kavalerie i  indiánských náčelníků, k  nimž patří Tekumseh, plukovník Custer, Černý kotlík, Wild Bill Hickock, Splašený kůň, Kit Carson, Geronimo, Sedící býk a mnoho dalších. Ve filmu se navíc objeví velké množství dobového materiálu od map až po vzácné fotografie a tisky.

Disk 1
1540-1542: Francisco Coronado vstupuje se svojí výpravou na Velké pláně, kde se setkává s Indiány z Plání a znepřátelí si indiánský kmen Zuni
1540-1542: Koloniální vláda bojuje s Irokézskou ligou, kmeny algonkinské jazykové rodiny a jihovýchodními kmeny o ovládnutí území na východ od řeky Mississippi
1831-1838: Cesta slz: nucené přesídlení jihovýchodních indiánských kmenů na indiánské území v Oklahomě – Čerokíové, Čoktóové
1700: Počátek jezdecké kultury Indiánů z Plání, jež vrcholí v roce 1850 příchodem Komančů, Kajovů a Kajova-Apačů na Jižní pláně a vstupem Šajenů, Arapahů a Siouxů na Severní pláně
1811: Bitva u Tippecanoe potlačuje povstání Šóníů vedených náčelníkem Tekumsehem
1835: Texaští rangeři organizují tažení proti Komančům
1817: První seminolská válka
1835-1842: Druhá seminolská válka

Disk 2
1840: Council House Fight – střet představitelů státu Texas s Komanči při mírových jednáních na radnici v San Antoniu
1860: Začíná navažská válka
1867: Bizoní vojáci z 9. kavalérie přijíždějí do texaského Fort Davis
1845: Manifest osudu – jenž předurčoval USA k ovládnutí celého území
1862: Vojáci se pod vedením Kita Carsona vydávají na tažení proti Navahům
1868: Uzavřena mírová smlouva ve Fort Laramie mezi indiánskými kmeny ze Severních plání a vládou Spojených států
1851: Smlouva z Fort Laramie vymezuje indiánská území a roční obnos vyplácený indiánským kmenům, Indiáni smlouvu porušili dříve, než na ní stačily zaschnout podpisy
1861: Bascomova aféra rozpoutá v Arizoně válku s Apači vedenými náčelníky Cochisem a Mangasem Coloradasem v Arizoně, která trvá dlouhých třináct let
1855-1858: Třetí seminolská válka
1866-1868: Válka Rudého oblaku

Disk 3
1874: Komančský náčelník Quanah Parker vede Komanče do druhé bitvy u Adobe Walls proti lovcům bizonů
1877: Siouxský náčelník Splašený kůň je zabit ve Fort Robinsonu
1886: Geronimo je lapen poručíkem Charlesem Gatewoodem
1890: Sedící býk je během zatčení zastřelen
1876: Bitva u Little Big Horn – plukovník Custer s 264 muži ze 7. kavalérie jsou pobiti Indiány
1890: Bitva u potoka Wounded Knee – poslední bitva indiánských válek